जेव्हा कीटकांचा नाश होतो तेव्हा मनुष्याला काय होते

18. 04. 2019
एक्सपोलिटिक्स, इतिहास आणि अध्यात्माची 6वी आंतरराष्ट्रीय परिषद

Co se změní, pokud na Zemi nebude hmyz? Velmi mnoho. Za prvé bude naše planeta zřetelně lehčí, neboť celková hmotnost jenom samotných mravenců převyšuje váhu veškerého lidstva.

Hmyz v ohrožení

Entomolog Robert Dunn z University of North Carolina tvrdí, že nejvíce druhů živé přírody, které v minulosti vymřely a v současnosti jsou na pomezí zániku, pochází z řad hmyzu. Přestože je znám více než milion představitelů této třídy, experti se shodují v názoru, že existuje obrovské množství zatím ještě neobjevených druhů. Na základě empirické analýzy jich podle nich žije na Zemi přibližně deset kvintilionů. Nehledě na tuto neskutečnou pestrost se Robert Dunn obává, že se již v 21. století můžeme stát svědky totálního vymizení nejznámějších druhů hmyzu.

Odvolává se na četné průzkumy, podle nichž stovky tisíc druhů mohou zcela zaniknout již v průběhu následujících padesáti let.Je to spojeno především s vlivem člověka na životní prostředí a změnou klimatu. Počet hmyzu je snižován i díky cílenému boji pomocí chemických a genetických “zbraní“. Za nejefektivnější je považována mikrobiologická metoda, která spočívá v infikování škůdců speciálními viry nebo bakteriemi, společně s nimi však hynou i jiní bezobratlí členovci.

Proč se jich bojíme

Mnozí nemají hmyz rádi a dokonce se ho i bojí, lidi trpící touto fobií můžeme ovšem pochopit. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je přibližně 18% všech známých onemocnění spojeno právě s ním. Největší hrozbu představují komáři, kteří šíří malárii, horečku dengue a žlutou zimnici. Jsou zodpovědní za smrt 2,7 milionu lidí ročně. Pomocí statistik pracují specialisté Světové zdravotní organizace i s potenciálními riziky, které vyvolává ten či onen druh hmyzu.

Například spavá nemoc, kterou roznáší moucha tse-tse, představuje smrtelné nebezpečí pro padesát pět milionů lidí. Leishmanióza je přenášena moskyty, přičemž ohrožuje tři sta padesát milionů lidí a přibližně sto milionů obyvatel Latinské Ameriky riskuje, že budou nakaženi Chagasovou chorobou krev sajícími plošticemi z podčeledi Triatominae. A to je jenom velmi malý zlomek dlouhého seznamu. Na Zemi je takovémuto riziku vystaveno zhruba dvě a půl miliardy lidí a každý rok má hmyz „na svědomí“ smrt dvaceti milionů lidí.

Dominový efekt

V přírodě panuje přísné pravidlo stenofágie. To spočívá v tom, že konkrétní druhy živočichů mají jasně vymezený určitý druh potravy a vymizení hmyzu pak ohrozí celý potravinový řetězec. Pokud skutečně zmizí, může nastoupit zhoubný dominový efekt pro celý živočišný svět. Podle výpočtů amerického entomologa Thomase Erwina bude každý rok vymírat od sta do tisíce druhů živočichů, počínaje rybami, ptáky a pavouky. Genetici jsou ale přesvědčeni, že se jim podaří syntetizovat potravinové náhražky, které umožní zachování biologické různorodosti.

Zpracování organického odpadu

Bez hmyzu nebude existovat nekrofágie – ochranný prvek v koloběhu organického života biosféry, má totiž zásadní význam ve zpracování živočišných exkrementů. Jenom hmyz, jako jsou mouchy, hovniválové a termiti, se živí výkaly. Kdyby jich nebylo, pak by se lesy, stepi i pole za pět až deset let pokryly silnou vrstvou živočišného odpadu, což by v tomto prostředí pochopitelně zahubilo rostliny a následně i zvířata. A nejedná se tu o fantazii. Podobná situace byla pozorována na australských pastvinách v polovině 20. století, kdy tam z neznámých důvodů zmizeli hovniválové.

Rostliny a hmyz

Pokud zanikne hmyz, z přirozených opylovačů zůstanou jenom vítr a ptáci. V rostlinném světě začnou převládat samosprašné druhy. V lesích porostou nejčastěji jehličnany, na polích a stepích jednoleté rostliny. Lesů bude ubývat a sníží se i počet rostlin. Bez hmyzu nastanou skutečné problémy. Protože zmizí část rostlin, nebude mít dobytek dostatek potravy, maso se časem stane delikatesou a skladba lidské stravy se značně změní.

Ve snaze získat časový náskok a připravit se na možné potíže vyhledávají již dnes genetici samosprašné rostliny a inženýři vyvíjejí drony k opylování. Na stránkách Harvardovy univerzity se dočteme, že včelí roboti jsou nutností. Cena potravin by se pak díky používání RoboBees měla zvýšit o 30% – v porovnání s přirozeným opylením včelami. V budoucnosti se vysoké ceny za umělé opylení tak mohou stát jedním z dalších faktorů rozevírání nůžek mezi obyčejnými lidmi a „zlatou miliardou“.

तत्सम लेख